Sednutím na okraj budky dává vždy mamina najevo, že je čas na krmení. Prckové jsou po ránu hladoví, ale většinou čekají, až na ně přijde řada a dostanou svůj příděl masíčka. Zbaští naráz 2 mističky nakrájených kuřecích srdíček, což je asi tak 20 dkg. Rostou před očima, nebude to dlouho trvat a začnou se pohybovat i mimo budku. To s nimi teprve začne ta pravá sranda. Sice ještě neohrabaní, ale velice zvědaví. Vše pečlivě pozorují, nic jim neuteče.
Dnes se mně podařilo vyfotografovat na překrásně neobvykle slunné obloze poštolky. Neuvěřitelně si mně prohlížely, jako kdyby se mně chystaly ulovit. Sameček si mně velice bedlivě prohlížel, přiletěl ke mně velice blízko, zůstál stát ve vzduch na místě tak, jak jen poštolky a kolibříci toto stání ve vzduchu dokáží. Vždy je to přitom, když si vyhlíží další kořist. S poštolčím pokřikem se ale proletěly v okolí a posléze jak bleskově přiletěly, tak i odletěly na protější stromy.
Úplně mně zamrazilo při představě, že by některá z nich na mne zaútočila. Nestalo se tak, posléze přiletěly do budky a dožadovaly se masíčka pro stále hladová mláďata.
